Archa číslo 2/2020 podává svědectví o tom, co všechno se dá někdy zvládnout

| Autor: Jiří Majer | Rubrika: archa | Vydáno dne: 21. 3. 2020 |

Téma „To se zvládne“, jež opanuje druhé letošní číslo časopisu Archa, je natolik široké, že bylo lze očekávat pestrou skladbu příspěvků. A tak se také stalo.

Snímek ze zadní strany obálky Archy č. 2/2020 (foto Matěj Zika)

V nové Arše najdete články o všem možném, co dětské organizace, jejich organizační jednotky a jejich vedoucí zvládli. Poradili si třeba s „problémovými“ dětmi v oddíle, s náročným čtyřdenním putováním po zimních Roháčích s výbavou odkazující na éru trapperů v Severní Americe, s výkupem zanedbaných lokalit v Bílých Karpatech za účelem jejich navrácení přírodě, s nenápadnou mimoškolní výchovou pomocí tzv. Karet ctností či třeba s netradičním, akčním i hravým seminářem pro vyškolené vedoucí, praktikanty a pořadatele akcí pro děti a mládež. A aby toho nebylo málo, pandemie koronaviru Covid-19 „obohatila“ výše uvedené téma ještě o další, zcela nečekaný význam.

„Solitérů máme v oddíle více. Ale vycházíme spolu. Nevím proč, ale často se k nám stahují děti nálepkované ve škole jako ty problémové, se kterými si nikdo neví rady. U nás prosperují, máme ty nejlepší zkušenosti a vztahy. Možná poprvé zde zažívají pocit, že něco umí, něco dokáží, nachází v oddíle kamarády,“ napsal ve svém úvodníku nazvaném Co jsem našel pod stolem Tomáš Buriánek z hronovského tomíckého oddílu Lotři.

„Nezapomenutelná kulisa Roháčů – čtyři dny v podtatranské divočině. Putovali jsme na sněžnicích i bez nich. Cítili jsme se jako expedice Lewise a Clarka (legendární první expedice, která v letech 1805–1806 přešla po souši severoamerický kontinent), koupali se v ledové vodě, stříleli z luku, než jsme ve sněhu a křoví poztráceli šípy. Pak jsme je dlouho hledali. Také jsme sbírali suché dřevo u medvědího brlohu, protože tam bylo nejlepší, nikdo tam na ně nechodil…“ Tolik úryvek z vyprávění jednoho z účastníků zmíněné woodcrafterské akce – Aleše Sedláčka z Ligy lesní moudrosti (a předsedy České rady dětí a mládeže). V Arše naleznete jeho příspěvek pod titulkem Na sněžnicích i bez nich.

„Když se v lednu rozhodovalo o obnovení samostatné činnosti Pionýra (v návaznosti na samostatné období 1968–1970), řada lidí to viděla jako zbytečnou, nebo dokonce zcestnou snahu. Ostatně celospolečenské ovzduší jim dávalo za pravdu. Jenže delegáti Mimořádné konference pionýrských pracovníků si patrně řekli něco jako „To se zvládne“ a přijali rozhodnutí, díky kterému následovala tři (ale jistě jich bude víc) desetiletí naplněná schůzkami, akcemi, tábory, zkrátka zážitky a dobrodružstvími ve stovkách pionýrských skupin a oddílů. Udržet Pionýr jako druhou největší organizaci dětí a mládeže a respektovaného partnera státu stálo nesmírné množství práce, kterou neustále odvádějí především tisíce dobrovolníků. Ale povedlo se!“ rekapituluje uplynulé období Jakub Kořínek z Pionýra v textu nadepsaném Zvládáme to. Už 30 let – a po svém.

„V nejzápadnější části Bílých Karpat, jižně od Kněždubu, začal Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykupovat pozemky na dvou v současné době neudržovaných lokalitách s ohromným přírodním potenciálem – Léskovky a Vlčí. Výkup devíti pozemků o celkové výměře 0,67 ha bylo možné uskutečnit díky stovkám dárců veřejné sbírky Místo pro přírodu,“ nastínil koordinátor stejnojmenné kampaně ČSOP Jan Moravec jiný úhel pohledu na téma Archy (Další dvě Místa pro přírodu). A na jiném místě doplňuje: „Zkušenosti z dalších lokalit v okolí, kde byla obnova luk a sadů provedena již před několika lety, ukazují, že šance na návrat vzácných druhů je velmi vysoká. Očekávat můžeme i  některé druhy orchidejí – v nejbližším okolí se vyskytují například rudohlávek jehlancovitý či vstavač osmahlý.“

A co dalšího přináší „dvojka“ Archy s letopočtem 2020?
Třeba rozhovor s Lucií Leišovou, koordinátorkou projektu CoderDojo pro ČR (Šampioni, mentoři a „nindžové“), pozvánku na inspirativní výstavu pro dětské oddíly, kroužky i pro dospělé (Fenomén Vandrovní knížky) – byť bude kvůli pandemii nejspíš termínově posunuta, první díl zamýšleného volného miniseriálu o různých druzích gramotnosti – začínáme tou digitální (Myslíte si, že jste gramotní?) – až po anketu Archy. Tentokrát si na ni udělali čas biatlonistka Lucie Charvátová a fotograf volné přírody Michal Tuška. Otázka, na niž odpovídali, zněla: Pouštíte se jen do věcí, u kterých jste si předem jisti, že je zvládnete?

To by, myslím, jako degustace nové Archy stačilo. Její elektronická „listovací“ verze je hned pod tímto textem, takže si v klidu čtěte, prohlížejte, listujte...


Píše se v tomto čísle Archy o Vás? Chcete-li, můžete si přidat odkaz na svůj web či blog...


Elektronická verze Archy je na internetovém serveru ADAM.cz uveřejňována pravidelně. Objednat nebo zrušit zasílání avíza na nově vyšlá čísla Archy v elektronické podobě lze prostřednictvím formuláře na adrese http://shortlinks.crdm.cz/registrace-e-archa



ADAM.CZ (www.adam.cz.cz) - zpravodajský a informační servis sdružení dětí a mládeže
Adresa článku: http://www.adam.cz/clanek-2020030068-archa-cislo-2-2020-podava-svedectvi-o-tom-co-vsechno-se-da-nekdy-zvladnout.html

Kliknutím Vytisknout tuto stránku