V Cholupickém mokřadu při jižním okraji Prahy provedli členové Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Koniklec za finančního přispění Nadačního fondu Veolia mozaikovitou prořezávku náletových dřevin.

    Pomohli tím jednomu z nemnoha zajímavých pražských mokřadů.

    Cholupický mokřad foto Jan Moravec)Částečné odstranění stromů je jedním z nutných kroků k obnově mokřadu. Jeho účelem je proslunění lokality. To vede k podpoře růstu vodních rostlin a na ně vázaných živočichů a dalších organismů. Prořezávka též redukuje opad listí a další rostlinné hmoty, která v nadměrném množství mokřad a tůně zanáší a ohrožuje je nežádoucí zvýšenou eutrofizací (množství živin, které vyhovuje spíše ruderální, než typicky mokřadní vegetaci). Dřeviny však nejsou odstraňovány plošně; v krajině zůstávají ostrůvky zeleně, které různým druhům živočichů slouží jako místo k úkrytu, rozmnožování nebo poskytuje potravu.

    Cholupický mokřad foto Jan Moravec)V minulosti se na jihu Prahy rozkládaly mokřady v rozlehlém prostoru mezi Točnou a Milíčovem. Dnes z nich přežívají jen malé fragmenty. V místech, o kterých je řeč, tedy v severovýchodní části pražské čtvrti Cholupice, byly podmáčené louky prokazatelně ještě v 19. století. Až v průběhu minulého století, zejména jeho druhé poloviny, byly zdejší mokřady – tak jako mnohde jinde v republice – odvodněny a přeměněny na pole.

    Cholupický mokřad (foto Karin Tvrdá)Krajina má však paměť, a tak se zde po letních deštích roku 2002 vytvořila stabilní vodní plocha. Nejmokřejší část zemědělci přestali obdělávat a postupně se sem začali vracet obojživelníci (evidováno je zde v současné době pět druhů – čolek obecný, ropucha obecná, ropucha zelená, skokan hnědý a rosnička zelená), plazi (mimo jiné užovka obojková), vážky (šidélka, šídlatky…), ptáci (mimo jiné dva druhy rákosníků, cvrčilky, strnad rákosní… – v širším okolí téměř 70 druhů). Objevil se však jiný problém – bez obhospodařování, které mokřady po staletí udržovaly ve vyvážené podobě, začaly plochu zarůstat expanzivní druhy rostlin a dřevin.

    Jeden ze vzácných obyvatel Cholupického mokřadu – rosnička (foto Jan Moravec)ČSOP Koniklec, který je akreditovaným pozemkovým spolkem, proto loni započal ve spolupráci s vlastníky pozemků v Cholupickém mokřadu revitalizační práce. Obnova druhově bohatého mokřadu zahrnuje zejména pravidelnou mozaikovitou seč jednou až dvakrát ročně dle aktuální potřeby a právě také prořezávky náletových dřevin.

    Nadační fond Veolia spolupracuje s Českým svazem ochránců přírody již řadu let. V poslední době se společné aktivity soustřeďují právě na záchranu mokřadů – jednak prostřednictvím jejich výkupů (viz www.mistoproprirodu.cz), a jednak podporou různých praktických opatření v terénu, jak tomu bylo i na Cholupickém mokřadu.


    Pozemkové spolky jsou neziskové organizace pečující o přírodní a kulturní dědictví na základě vlastnického či užívacího práva nebo v úzké spolupráci s vlastníky. Toto zaručuje zachování hodnot takovýchto míst i v budoucnosti. Hnutí pozemkových spolků, zahrnující dnes v České republice více jak šest desítek organizací, zastřešuje Český svaz ochránců přírody. Bližší informace ZDE.


    Rok 2021 vyhlásil Český svaz ochránců přírody jako Rok vážek. Cílem je upozornit veřejnost na tyto zajímavé druhy živočichů a jejich prostřednictvím i na význam a ohrožení mokřadů v naší krajině. Právě obnova a údržba mokřadů je jednou z cest, jak vážkám i dalším mokřadním druhům zajistit v naší přírodě přežití.


     

    Autoři