Bolševník velkolepý je nebezpečná invazivní rostlina. Šíří se na mnoha místech ČR.

    Problematikou výskytu bolševníku se již řadu let zabývají ochránci přírody ze ZO ČSOP Šumava ve Vimperku (foto ČSOP)

    Proti jejímu postupu bojují ochránci přírody i na Šumavě. Členové Českého svazu ochránců přírody ze základní organizace Šumava se v tomto roce soustřeďují na potlačení bolševníku v údolí Mladíkovského potoka, kde akutně hrozí jeho invaze do evropsky významné lokality.

    Problematikou výskytu bolševníku se již řadu let zabývají ochránci přírody ze ZO ČSOP Šumava ve Vimperku (foto ČSOP)Bolševník velkolepý je z pohledu ochrany přírody nebezpečná rostlina, která se k nám dostala v devatenáctém století z oblasti Kavkazu. Může dorůst výšky i čtyř metrů. Postupně se rozšířila do různých částí republiky, nejvíce však v západních Čechách. Šíří se semeny, které může roznášet po krajině vítr, voda, pasoucí se dobytek, či dokonce pneumatiky aut.

    Problematikou výskytu bolševníku se již řadu let zabývají ochránci přírody ze ZO ČSOP Šumava ve Vimperku (foto ČSOP)Nebezpečná je pro naše domácí společenstva rostlin, jejichž lokality obsazuje a kvůli svému mohutnému vzrůstu zastiňuje. Problémy ale může dělat i člověku. Obsahuje v sobě látky (alkaloidy zvané furanokumariny), které na slunci při dotyku dráždí pokožku a způsobují puchýře.

    Problematikou výskytu bolševníku se již řadu let zabývají ochránci přírody ze základní organizace Šumava ve Vimperku. Od roku 2010 se monitorují a likvidují bolševník na několika lokalitách na Vimpersku vč. samotné střední části CHKO Šumava. Od roku 2017 také pravidelně sledují situaci kolem Mladíkovského potoka na Vacovsku. Oblast procházejí dvakrát až třikrát do roka a zaznamenávají nalezené rostliny, ty pak ve vhodné době likvidují posekáním, vyrýpnutím a někdy i aplikací herbicidů.

    Problematikou výskytu bolševníku se již řadu let zabývají ochránci přírody ze ZO ČSOP Šumava ve Vimperku (foto ČSOP)Zlikvidovat bolševník na lokalitě není tak jednoduché, jak se může zdát na první pohled. Rostlina se šíří semeny, která si zachovávají schopnost klíčení po řadu let. Ročně přitom bolševník vyplodí i několik tisíc semen. Tedy je nutné zasažené lokality sledovat po řadu let a každou novou rašící rostlinu ihned zlikvidovat. Likvidace se provádí začátkem léta, tedy v rané fázi květu. Důležitá je zde maximální pečlivost a důslednost. Při potlačování je vhodné mít ochranné pomůcky jako rukavice a dlouhé kalhoty, aby nedošlo ke kontaktu s pokožkou.

    Problematikou výskytu bolševníku se již řadu let zabývají ochránci přírody ze ZO ČSOP Šumava ve Vimperku (foto I. Jiřičková)Cílem opatření na Mladíkovském potoce je vytlačení této rostliny ze zájmového území a zamezení dalšímu šíření zejména podél potoka, odkud hrozí případný odnos semen dál po proudu. Potenciální riziko představuje pro nedalekou lokalitu Čábuze, která byla zařazena do evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Jádrem této evropsky významné lokality je přírodní památka Podhájí, kterou tvoří podmáčené louky s řadou vzácných a chráněných druhů rostlin. Její obsazení bolševníkem by zde mohlo vést k vymizení některých z nich. Věříme, že cílená péče o toto území pomůže zmíněnou lokalitu před bolševníky ochránit.

    ČSOP - logoProjekt na mapování a likvidaci bolševníků velkolepých na Mladíkovském potoce byl podpořen v národním programu Českého svazu ochránců přírody Ochrana biodiverzity. Generálním partnerem tohoto programu jsou Lesy České republiky, s.p., a program je dále spolufinancován Ministerstvem životního prostředí ČR a Nadací Ivana Dejmala.

     

    Autoři