Proč dětem dopřát pravidelný pobyt v přírodě?

Časy se ale mění, a to, co bývalo považováno za běžnou součást dne, je pro dnešní děti nepředstavitelné.

Proč byste měli dětem dopřát pravidelný pobyt v přírodě?

Možná i vaše děti zažívají každodenní nut(d)nou rutinu. Ráno přesun autem do školy nebo do školky, kde tráví několik hodin, aniž by se dostaly ven. Poté spěchají na kroužky a po napsání úkolů shlédnou něco v televizi nebo brouzdají po internetu, a jde se spát. Již od mala je jejich čas organizovaný, a od dospělých se tímto režimem moc neliší. Děti ale ke správnému vývoji pohyb a přírodu potřebují. Proč je tak důležité udělat si prostor pro kontakt s přírodou? A v čem dětem pobyt v přírodě prospívá?

„Ty dnešní děti…“

O dnešní generaci dospívajících se říká, že tráví čas u televize a na internetu. Kam ale směřuje generace dětí, která se teprve chystá do školy? Již malým dětem pouštíme pohádky na tabletu nebo je necháme hrát počítačové hry. Takto strávený čas se ale může na jejich rozvoji podepsat. Není úplnou novinkou, že děti z těch nejvyspělejších zemí se potýkají s nadváhou a obezitou, poruchou pozornosti a depresemi (například v USA, každé třetí dítě trpí nadváhou nebo obezitou, a každé šestnácté bere antidepresiva nebo jiné psychotropické léky.* Tato problematika se ale týká také českých dětí. Manfred Spitzer, ředitel univerzitní psychiatrické kliniky, se dokonce tyto proměny nebojí nazvat digitální demencí, což je zároveň název jeho publikace. Na základě svých výzkumů se vyjádřil, že užívání digitálních médií má negativní vliv na kognitivní funkce a to především u dětí, kterým se mozek začíná teprve vyvíjet.
Předškoláci, kteří tráví hodiny denně u televize nebo s elektronickými médii, tak mohou mít problém s vyjádřením myšlenek, mají menší slovní zásobu, a hůře koncentrují pozornost. Tím, že jen pasivně přijímají informace, ztrácejí slovní fantazii a nebývají tak tvůrčí, jako jejich vrstevníci, kteří tráví čas běháním venku. Výzkumy zaměřující se na tuto problematiku ukazují, že celkově ubývá čas dětí strávený venku v porovnání s jejich prarodiči a rodiči. Děti navštěvující mateřskou školku, kde se čas venku odvíjí od “dobrého” počasí, na tom nebudou pravděpodobně o mnoho lépe.

Příroda je půl zdraví

Procházku v přírodě nám doporučovaly už naše babičky. Nyní máme i vědecké poznatky, které poukazují na prospěšnost takové aktivity, a potvrzují, že pohyb v přírodě má vliv na celkové zdraví a spokojenost. Je vědecky dokázáno, že kontakt s přírodou snižuje možnost nadváhy a obezity, rozvíjí hrubou motoriku, ale také sociální dovednosti. V roce 2010 vědci z Velké Británie vybavili 1000 dětí GPS přístroji a sledovali jejich pohyb, kde zjistili, že fyzická aktivita dětí byla 2 - 3x vyšší venku než uvnitř budovy.** Řada výzkumů také poukazuje na zlepšení pozornosti u dětí s ADHD v případě, že mají možnost trávit část dne v přírodě.*** S narůstajícím tlakem na výkon a stále bližším kontaktem s elektronickými médii narůstá také obliba takzvané ekoterapie, která stojí na teorii, že příroda má významný vliv na psychické i fyzické zdraví.

Některé vědecké výzkumy, které se touto problematikou zabývají, tvrdí, že pobyt v přírodě:

● posiluje psychické zdraví
● snižuje stres a mentální únavu
● tlumí úzkosti a deprese
● obnovuje pozornost a zvyšuje schopnost soustředění
● zlepšuje náladu
● podporuje snížení stresového hormonu kortizolu****
● působí jako prevence astmatu*****

Pokud děti tráví čas v přírodě, snižuje se výskyt agresivity a násilí, dětská hra je kreativnější, a podporuje společenský život. Například ve Skotsku je učení venku součástí systematické reformy vzdělávání. Ukazuje se totiž, že právě učení venku obnovuje pozornost, snižuje absenci, zlepšuje kázeňské problémy a zlepšuje studijní výsledky napříč obory, posiluje paměť a zvyšuje zájem žáků o učení.

Venku není nuda

Ne každý rodič může trávit dostatek času se svými dětmi v lese nebo v parku. Pro rodiče, kteří chtějí, aby jejich děti měly tuto možnost, existují i ve městech alternativy v podobě lesních klubů a mateřských škol. Ty se od klasických mateřských školek liší tím, že místo uvnitř budovy tráví děti většinu času venku, v lese a na zahradě, o kterou pečují. Zázemí (jurta, maringotka, teepee, apod.) slouží pouze k příležitostnému pobytu na jídlo, spánek a uložení náhradního oblečení. Skutečná náplň dne se odvíjí od reálného prostředí, kondice a potřeb dětí, a ročního období. Děti tráví venku denně okolo 70 - 90 % času, a díky častému pohybu venku, jsou tak otužilejší a odolnější. Zároveň mají prostor trávit část dne podle svého a samy si určit, s čím si ten den chtějí hrát - ať už je to lezení na vyhlídku nebo společné budování lesní pevnosti. Na maximálně patnáct dětí jsou tu po celý den dva dospělí. Dobře se proto rozvíjejí také sociální kompetence dětí, protože komunikují v menší skupině a učí se efektivně řešit konflikty. Díky spolupráci Asociace lesních mateřských škol s Ministerstvem školství se podařilo tento typ školek legislativně ukotvit v českém vzdělávacím systému. V současnosti do 130 registrovaných lesních mateřských škol a lesních klubů dochází kolem čtyř a půl tisíce dětí.

*Jonas, B. S., Gu, Q., Albertorio-Diaz, J. R. (2013); http://www.cdc.gov /nchs/data/databriefs/db135.htm
** Cooper, A. R., Page, A. S., Wheeler, B. W., Hillsdon, M., Griew, P., & Jago, R. (2010).
*** Faber Taylor, A., Kuo, F. E., & Sullivan, W. C. (2001a); Kuo, F. E. & Faber Taylor, A. (2004); Faber Taylor, A., & Kuo, F. E. (2008); Faber Taylor, A., & Kuo, F. E. (2011).
**** Park, B. J., Tsunetsugu, Y., Kasatani T., Kagawa T., and Miyazaki, Y. (2010).
***** Lovasi, G. S., Quinn, J. W., Neckerman, K. M., Perzanowski, M. S., & Rundle, A. (2008).