V posledním zářijovém týdnu se veřejnosti otevře téměř stovka nízkoprahových zařízení pro děti a mládež.

    Chtějí upozornit na význam nízkoprahových a terénních programů pracujících s teenagery. Každý rok se v problémech ocitne několik desítek tisíc mladých lidí. Týden nízkoprahových klubů, který pořádá Česká asociace streetwork, se letos koná již podvanácté. V týdnu od 24. do 30. září 2018 mohou lidé navštívit nízkoprahové kluby. Ty otevřou své dveře veřejnosti, aby ji seznámily se svou prací a zároveň vyvrátily mýty, které se s nízkoprahovými službami pojí.

    Týden nízkoprahových klubů se koná již podvanácté (foto z webu České asociace streetwork)Týden nízkoprahových klubů má především snížit prahy mezi kluby a veřejností. Soustředění těchto akcí do jednoho týdne a letošní zapojení 64 klubů po celé republice nám umožní upozornit na jejich práci a význam. Veřejnost si je totiž velmi často zaměňuje například s domy dětí a mládeže nebo volnočasovými kroužky. Přitom jde o registrovanou sociální službu poskytující teenagerům odbornou pomoc v situacích, kdy škola nebo rodina z různých důvodů nezafungují,” uvádí Martina Zikmundová, ředitelka České asociace streetwork.

    Pracovníci nízkoprahového klubu poskytují mladým lidem pomoc v obtížných životních situacích spojených s dospíváním. S teenagery nejčastěji řeší vztahy v rodině, ve škole nebo s vrstevníky, ale také experimenty s návykovými látkami či v sexualitě. U mladších dětí se pracovníci setkávají se školními neúspěchy nebo s problémy v rodině. Formou prevence pak usilují o to, aby mladí lidé obtížné situace zažívali v co nejmenší míře. V těchto službách působí přibližně 900 pracovníků. Podle České asociace streetwork by jich bylo potřeba minimálně jednou tolik. V problémech se totiž ročně ocitá několik desítek tisíc dětí.

    Propagační materiál České asociace streetwork„Děti a mladí lidé jsou především ve městech vystaveni celé řadě rizik. Nemusí jít nutně o alkohol nebo drogy, často řešíme rizika spojená s dospíváním obecně. Naši klienti se nám svěřují s problémy a tématy, kterým se rodiče často vyhýbají. Riziko pádu se týká všech dětí, my se snažíme zmírnit jeho důsledky,” vysvětluje Jan Špaček, předseda správní rady České asociace streetwork a dlouholetý streetworker. Dodává, že terénní sociální pracovníci neboli streetworkeři nepůsobí pouze v nízkoprahových klubech, ale pohybují se takzvaně v terénu, tedy v přirozeném prostředí svých klientů. V případě teenagerů jde nejčastěji o parky, hřiště, ale čím dál tím více také o obchodní centra.

    Kluby vznikají v malých i velkých městech, ve vyloučených lokalitách nebo tam, kde se mládež schází. Mohou mít i podobu pojízdného autobusu či maringotky umístěné například v blízkosti školy či sportovního hřiště. „Kontakt face-to-face je pro některé dnešní děti obtížný, a proto se raději ptají a chatují anonymně a po síti. My jsme na to reagovali tím, že jsme zřídili internetový portál https://www.jdidoklubu.cz/, který zprostředkovává práci streetworkerů online,” dodává Martina Zikmundová. Veškeré služby se klientům poskytují zdarma.


    Česká asociace streetwork sdružuje nízkoprahové sociální služby, mezi nimi Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a Terénní programy pro děti a mládež. Služby poskytují poradenství a pomoc v nepříznivé sociální situaci dětem a mladým lidem ve věku 6-26 let. Více na http://www.streetwork.cz nebo www.pracenaulici.cz.


     

    Autor