Výsledky nového průzkumu v rámci projektu Není nám to jedno! uveřejnil Henkel ČR počátkem listopadu 2010 na tiskové konferenci v Caffé in Kolowrat. (Foto Jiří Majer)Zatímco před pěti lety nechodilo do žádného zájmového kroužku deset procent dětí žijících v ČR, v letošním roce je to již 31%. V tomto směru tak můžeme pozorovat silný negativní trend, uvedli v komentářích k výsledkům průzkumu, provedeného v rámci projektu Není nám to jedno! jeho realizátoři z firem Henkel ČR a Ahold. S těmito a dalšími statistickými zjištěními seznámili novináře na tiskové konferenci konané 3. listopadu 2010 v historickém centru Prahy. Zmíněný průzkum byl prováděn od dubna do září po celé ČR mezi více než 1500 dětmi ve věku do šesti do 16 let.

    Tisková mluvčí Henkelu Natálie Lorencová: Z výsledků průzkumu lze usuzovat, že rodiče se dnes dětem méně věnují, ať již z důvodu časově náročného zaměstnání nebo nezájmu. (Foto Jiří Majer)Při obdobném průzkumu v roce 2005 deset procent dětí také uvedlo, že se denně nudí; z letošních výsledků vyplývá, že nudu denně zažívají již jen čtyři procenta z nich. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde o jednoznačně pozitivní trend, další zkoumání ukázalo, že volný čas dětí je však častěji zaplněn méně smysluplnými aktivitami jako např. sledováním televize nebo hraním počítačových her. „Naším cílem bylo poukázat na způsob trávení volného času dětí a stravování našich nejmenších. Snažili jsme se také získat finanční prostředky na projekty, které podporují právě zdravý životní styl a trávení volného času dětí,“ vysvětlila smysl projektu tisková mluvčí Henkelu Natálie Lorencová.

    Navzdory moderním technologiím by stále celá polovina malých respondentů, pokud by měla možnost výběru, dala ve svém volném čase přednost hraní s kamarády či sourozenci. Dalších 16% preferuje hru na PC či internet, deset procent pak sledování TV nebo videa. Četbu knihy nebo poslech hudby by si vybralo shodně 12% dětí.
    Miroslav Bocan (Národní institut dětí a mládeže): Dospívající vědí dobře, co nechtějí dělat. S povědomím o tom, co by ve volných chvílích dělat naopak chtěli, už je to horší. (Foto Jiří Majer)„Kamarád je nejživější médium,“ okomentoval tento výsledek šetření sociální antropolog Miroslav Bocan z Národního institutu dětí a mládeže (NIDM). Rozvedl, že u dětí ve věku kolem 12, 13 let je kamarád po rodině nejdůležitějším hráčem v životě. Miroslav Bocan rovněž upozornil na fakt, že děti nemají jasno v tom, co by vůbec ve svém volném čase chtěly dělat, a to i kdyby měly neomezené možnosti – jak časové, tak i finanční. „V zásadě nám z průzkumu vyšlo, že čím starší děti jsou, tím jsou také méně kreativní. V podstatě by ani nic neměnily; nejraději by byly se svými kamarády v parku na lavičkách, plkaly by, chodily by do nákupního centra. Nejkreativnější nápad snad byl´jet s partou někam k moři´, ale zase nebylo jasné, kam vlastně… Objevila se i odpověď, v níž by chtěl být kdosi prodejcem masožravých rostlin, což nám přišlo celkem vtipné. Obecně tady ale platí, že dospívající děti dobře vědí, co dělat nechtějí – ale už vůbec nevědí, co by dělat chtěly,“ konstatoval Miroslav Bocan.

    Dětská psycholožka Kateřina Beerová (Foto Jiří Majer)Alarmujícím zjištěním je podle organizátorů průzkumu to, že více než pětina dětí (21%) jí dohromady s rodiči pouze o víkendech; denně s nimi stoluje pouhých 33%. „Společně trávený čas rodiny při jídle má kladný vliv na vytváření pospolitosti rodiny a vzájemné důvěry. Velmi důležité je také pravidelné setkávání celé rodiny v dnes poměrně hektické době. Při společném jídle doporučuji neřešit příliš zásadní problémy a ptát se dětí na nepříjemné otázky,“ doplňuje dětská psycholožka Kateřina Beerová.

    Spolu s ní usedl Miroslav Bocan a Petra Režná z Nadačního fondu Albert v porotě dotačního řízení, v jehož rámci byly rozděleny finanční prostředky získané při vzájemné spolupráci společností Henkel a Ahold. Prezentace výsledků průzkumu v rámci projektu Není nám to jedno! (Foto Jiří Majer)Peníze plynuly konkrétně z prodeje pracích prášků Persil, Palmex, Rex a Perwoll v prodejnách Albert od dubna do října 2010. Shromáždilo se tak na 861 000 korun, přičemž porota vybírala z celkem 141 přihlášených projektů z oblasti sportu, zájmové činnosti, sociální integrace, výživy a provozu. Sumy žádané uchazeči o dotaci se pohybovaly v rozmezí od 3500 do 310 000 korun. Nakonec bylo vybráno 26 projektů zaměřených na zdravý životní styl dětí v ČR.
    „Velmi nás překvapilo široké spektrum organizací, které se přihlásily: Byly to domy dětí a mládeže, školní družiny, nestátní neziskové organizace, soukromé subjekty. Za druhé nás zaujalo, kolik nejrozmanitějších činností ty organizace dělají. Rozhodování pak ale bylo o to těžší,“ poznamenal Miroslav Bocan.

    Není bez zajímavosti, že mezi pěti příklady úspěšných, a tedy finančně podpořených projektů, které Henkel na tiskové konferenci uvedl, tři pocházely z členských sdružení České rady dětí a mládeže.
    Asociace turistických oddílů mládeže, respektive její opavský oddíl KADAO – Kamarádi dálek tak získal 35 000 korun pro projekt na podporu zdravého životního stylu prostřednictvím pravidelných činností zaměřených na netradiční pohybové aktivity a zdravou stravu. Brněnské Sdružení přátel Jaroslava Foglara obdrželo 64 000 korun na podporu „pojízdné klubovny“ neboli „karavany snů“, která poskytne organizátorům zázemí k řadě aktivit pro děti v menších obcích a současně poslouží jako vzorová klubovna mikrokolektivu. Společenství harmonie těla a ducha pomáhá především zdravotně a sociálně oslabeným jedincům vyrovnávat se s vlastními handicapy a integrovat je do přirozené komunity jejich vrstevníků v rovině zdravotní, edukační, tělesné, psychické a sociální. Na podporu handicapovaných dětí v sociální a finanční nouzi a zajištění asistenční pomoci přibylo Společenství 60 000 dotačních korun.


    Výsledky průzkumu jsou k dispozici na webových stránkách www.neninamtojedno.cz


    Autor