Jištěná cesta na PrisojnikMy, tomíci z Poděbrad, Odřepes a Dlouhopolska, jsme již podruhé podlehli volání dálek a po loňské vydařené výpravě do Rumunska jsme zamířili tentokráte do Slovinska. Navštívili jsme Julské Alpy, kraj vápencových štítů, překrásných údolí, veselých ovcí a ptáků loudících něco k jídlu.
    Hory a kamení z KanjavcePod hory jsme dorazili 16. července a hned druhý den ráno se náš plán přechodu hor rozplynul jako pára nad ešusem. Jeden z členů výpravy, shodou okolností já, dostal horečku. Musel jsem tak zůstat dole v kempu. Po třech dnech pěkného počasí, kdy ostatní vyráželi na přilehlé vrcholy, jsem byl ale opět akceschopný. Špičkové počasí nám pak vydrželo po celé dva týdny, protože jsme si ho s předstihem objednali na ústředí Asociace TOM.

    Tadeáš, Eliška, Anežka a Honza na vrcholu Triglavu (2864 m)Na nejvyšším vrcholu Julských Alp Triglavu (2864 m) jsme stanuli, ale davy lidí společně s prodavačem piva a limonády nás tam příliš neuchvátily. Větší zážitky tak máme z nižších, ale zato méně navštěvovaných míst jako je třeba Jalovec (2645 m), nejkrásnější hora Slovinska, nebo Mala Mojstrovka (2332 m) s pěknou ferratou či Prisojnik (2547 m) nebo také Kanjavec (2568 m).
    Všem se nám výprava moc líbila a 31. července jsme se špinaví, hladoví a plni zážitků vrátili domů.

    Dolinou Triglavských jezer odcházíme z hor.
    Takhle vypadají jištěné úseky na Jalovci.
    Výhled z Jalovce
    Není nad odpočinek s výhledem do kraje.
    Na Prisojniku
    Dolů je to vždycky horší.
    Jalovec, Mangart, Anežka, Škrlatica
    Horal a básník J. Kugy hledí ku Jalovci, my hledíme do objektivu.
    Odpočinek mezi hořci
    Večerní Via Alpina
    Prisojnik, Razor, Triglav
    Tržaška koča
    Ovce na vycházce
    Triglavski dom z Triglavu
    Samé kamení a sem tam trochu trávy nebo ovčího trusu
    Cesta sutí je zrádná a vysilující.

    Tadeáš Klaban
    TOM Robinsoni, Poděbrady

    Autor