Slávek HrzalKdyž dva dělají totéž, není to totéž. Tuhle starou moudrost znám velmi dobře. Přesto jsem téměř pokaždé překvapen tím, jak se v praxi potvrzuje. Zrovna minulý týden jsem byl v pondělí v pražské restauraci U trumpety, abych si dal něco malého k jídlu. Podle jídelníčku mi přišel vhod salát s orestovaným kuřecím masem. Čtyři sta gramů. Dostal jsem přesnídávkový talířek s rozkrájeným rajčetem, trochou salátové okurky, zelenou pálivou papriku a to orestované kuřecí jsem taky občas dohledal. Zaplatil jsem 127 korun českých a nepochutnal jsem si. V sobotu jsem si dal totéž na okraji Turnova v restauraci Šetřilovsko. Byla toho celá mísa, zeleniny víc druhů, nepálilo to a chutnalo po nějakém dobrém koření. Kuřecí jsem našel téměř v každém nabraném soustu. Za 87 korun českých jsem si pošmákl. Prostě restauraci si musí člověk umět vybrat. Nebo si nechat poradit od těch, kteří už mají vlastní zkušenost. Stejně je tomu v mnoha dalších případech. Ani dva dětské tábory nemohou být totožné, ani dva úředníci vyřizující stejnou záležitost nepostupují stejně a stává se, že nedojdou k témuž závěru, totožní nemohou být ani dva šéfové atd. O tom všem bych taky mohl psát, ale to by pak už nebyl sloupek, nýbrž sloup. Tak někdy příště.

    Autor